Reportáž ze semináře

Na vlnách Modré Alfy

Jsem toho názoru, že člověk městský by měl – pokud to situace jen trochu dovoluje – trávit víkendy v přírodě, o člověku pražském to platí dvojnásobně. Pokud mám o volných dnech zůstat v Praze, vždycky zvažuji, zda je pro to opravdu dobrý důvod. Tentokrát jsem se moc rozhodovat nemusela – víkendový seminář Modré Alfy mě zajímal a za takový dobrý důvod jsem ho určitě považovala.
Leccos jsem už slyšela a chtěla to zkusit „na vlastní kůži“. Není nad osobní prožitek! Věděla jsem, že na tomto semináři se účastníci učí (a naučí) vědomě přeladit svůj mozek do pomalejšího režimu, tzv. pásma alfa. Tato frekvence mozkových vln je pro člověka příznivá, užitečná a lze ji velmi zajímavě využívat pro osobní rozvoj i každodenní život. A tak jsem se v časném sobotním ránu vydala do jedné školy na okraji Prahy zvědavá na to, s čím a s kým se tam potkám.

Každý musí sám

Už předem jsem se rozhodla, že se vzdám pozice novináře, který pouze pozoruje, a budu se chovat jako „zcela normální“ účastník semináře. O svém úmyslu napsat článek jsem řekla pouze vedoucímu semináře Ing. Velechovskému. A pak jsem se v sále zaplněném asi stovkou lidí nechala unášet děním.
Rozhlížím se – okolo sedí opravdu různorodá „směsice“ – dost mladých, ale i lidé středního a staršího věku, zřejmě nejstarší účastnice se později hrdě přiznává k více než sedmdesátce. Víc je žen, ale jsou zde i muži. Ve vzduchu visí očekávání. Na pódium vstupuje muž středního věku a představuje se: Petr Velechovský s Liberce. Podle vlastních slov pořádá seminář proto, aby se podělil o poznatky a prožitky, které nashromáždil v průběhu dosavadního života. Chce pomoci všem přítomným „způsobit si prožitek“. Zdůrazňuje univerzálnost semináře a jeho použitelnost pro každého, bez ohledu na světový názor, osobní filozofii či příslušnost k některé vyhraněné názorové skupině. Přivítala jsem zdůraznění role vlastní práce na výsledku semináře. „Lidé někdy říkají – to jsem zvědavý , co to se mnou udělá. Seminář s vámi neudělá nic. Jediný, kdo s vámi může něco udělat, jste vy sami.“ Tuhle myšlenku jsme všichni určitě slyšeli už mnohokrát. Je ale nezbytné jí mít stále na paměti.
 

Co je Modrá Alfa

Během života náš mozek neustále pracuje a vytváří miniaturní elektrické proudy širokého frekvenčního rozsahu. Frekvence jsou udávány v kmitech za sekundu (fyzikální jednotka Hertz, zkratka Hz). Frekvenční rozsah mozkové činnosti byl rozdělen do čtyř frekvenčních pásem: pásmo beta (21–14 Hz), odpovídá bdělému stavu, kdy jsme schopni logického myšlení. Pokud mozek zpomalí, ocitáme se v tzv. alfa pásmu (14–7 Hz), tento stav známe jako počátek usínání nebo bdělého snění. Frekvence theta (7–4 Hz) odpovídá jedné z fází spánku a frekvence delta (4–0,5 Hz) znamená hluboký spánek nebo bezvědomí. Smyslem semináře Modré Alfy je naučit se přeladit svůj mozek do středu pásma alfa (asi na frekvenci 10 Hz). Tato frekvence souvisí s řadou pozoruhodných fenoménů ve fyziologii a psychice člověka. Některé aspekty alfa stavu lze využívat pro rozvoj tělesných i psychických schopností a pro zlepšení nebo udržení zdraví ducha i těla. Stav alfa umožňuje regeneraci organizmu a hlavně napojení na hlubší složky vlastní bytosti, na podvědomí a nevědomí.
„Kromě toho, že se tady naučíme relaxovat tělo a zpomalit mozek, se budeme učit také některé mentální techniky, které nám mohou významně pomoci zkvalitnit náš každodenní život,“ říká Petr Velechovský v úvodní části semináře. Zní to velmi lákavě. Těším se až TO začne.
Začátek semináře je spíš volnější. Kdo chce, může se představit a říci něco o svých motivacích a důvodech, proč přišel. Nejčastěji se objevuje snaha dozvědět se něco o sobě, posunout se někam dál, někdy jsou to i zcela konkrétní přání a představy („…chci se naučit lépe se učit…“, „…mám potíže se soustředěním…“, „…studuji medicínu a nechci se zabývat jenom tělem…“, atd.). Ostatní soustředěně poslouchají. Podle úvodní dohody si budou všichni zúčastnění po celou dobu semináře bez ohledu na věk tykat.

O hodnotách

Ještě než začneme s nácvikem vstupu do hladiny alfa, probíhá diskuse na téma „Jak pevně stojí stůl tvého života?“ Každý si má pojmenovat čtyři základní faktory, které považuje za důležité pro svůj spokojený život. Sálem poletují pojmy jako láska, zdraví, vztahy, duchovno, seberealizace… Dost o vypovídá o zaměření přítomných. Pojmy jako „peníze“ a Hmotné statky“ padají spíš nesměle a mezi posledními – nejspíš někomu připadá, že vedle pojmů „láska“ a „zdraví“ vypadají poněkud nepatřičně. Když vyslovím nahlas myšlenku, že důležité je také někde bydlet, připadám si na moment jako cynik. Nakonec jsou však rozumně pojaté hmotné statky mezi „základní čtyřku“ přijaty.
Pak se každý zamýšlí nad svými osobními cíli, rozděluje je na krátkodobé a dlouhodobé. Zvažujeme priority, formulujeme. Zajímavý proces, je dobré si to zkusit. Leccos to ozřejmí.

Do hladin!

Nastává kýžený okamžik – začínáme se učit, „jak na to“, když se chceme z vlastního rozhodnutí přesunout do hladiny alfy. Začínáme fyzickou relaxací, pracujeme s napětím a uvolněním těla, pak si osvojujeme číselné a barevné řady, ke slovu přicházejí barvy duhy. Začínáme od červené. Červená barva je spojena s fyzickým uvolněním, oranžová s uvolněním citovým, žlutá s uvolněním mysli, zelená symbolizuje mír, modrá lásku, světle fialová duchovní zklidnění a tmavě fialová vnitřní ticho.
Mám zavřené oči, ale před vnitřním zrakem se objevují barevné plochy a výrazné číslice. Snažím se co nejpoctivěji plnit všechny pokyny a zajímá mě, jestli na sobě tu „vytouženou alfu“ ucítím – a skutečně po chvíli pociťuji příjemný a klidný stav, jaký znám z chvilek těsně před usnutím. Tělo je uvolněné, těžké, připadám si jako rozpuštěný vosk. Hurá, funguje to. Jsem v alfě!

Niterné hladiny

V hladině alfa jsem během celého semináře byla já i ostatní ještě mnohokrát. Petr Velechovský zavedl název „niterné hladiny“ a během semináře nabízel různé možnosti a techniky jejich využití pro dobro člověka. Vzniklo spoustu zajímavých situací, zažili jsme překvapující, neobyčejné a zvláštní. A také jsme se smáli.
Některé techniky vypadají tak zajímavě a lákavě, že si umiňuji okamžitě je doma vyzkoušet. Třeba taková technika sklenice vody – využitelná, pokud potřebujeme získat od svého podvědomí nějakou informaci během spánku. Večer uděláte vše podle příslušných pokynů – a ráno prostě víte to, co vědět potřebujete. Funguje i mentální budík, vzbudíte se v čase, který si sami zvolíte a předem příslušným způsobem naprogramujete. Určitě zkusím pracovat s tzv. obrazovkou mysli – tato techniky mentální práce spočívá v představování a podrobném prožívání situace, kterou si přejeme zažít. V niterných hladinách lze vytvářet nejrůznější pozitivní programy zaměřené na nápravu zvoleného programu.
Zkoušeli jsme také v hladině alfa procházet vnitřkem rostlin a nerostů. Na chvíli jsem se octla v podzemní chodbě z fialového ametystu s ostrými krystaly. Představa byla tak živá, že jsem na moment dostala strach, že se poraním o hrany krásných a lesklých kamenů. Také ostatní měli zvláštní zážitky – jedna žena plavala v tiché vodě klenuté jeskyně existující uprostřed nějakého nerostu, jiná se kochala krásou výhledu odněkud z kamenné výšky.
Okusit na vlastní kůži vnitřní život květiny se mi nepodařilo, zaujala mě ale zkušenost dívky, která po skončení relaxace se smíchem vyprávěla, jak jí její domácí květina vynadala za přílišné zalévání.
Druhý den si vytváříme mentální pracovnu, zařizujeme ji podle svého vkusu a potřeb a vše zakreslujeme do plánku. Pak do ní zveme dva poradce (muže a ženu), s nimiž můžeme konzultovat své otázky a problémy. Podobu poradce si nevybíráme – prostě přijdou sami. Jsou to součásti naší bytostné polarity. Byla jsem zvědavá, kdo přijde do mé pracovny. Jaké asi budou ty „moje součásti“? Jak budou vypadat? Co řeknou? Nakonec poradci přišli a docela mě překvapili.
Asi nejzajímavější okamžik nastal na konci semináře, kdy jsme ve dvojicích v hladině alfa zkoušeli diagnostikovat zcela neznámé lidi. Jméno, věk, bydliště a zdravotní stav dvou vybraných osob jsme si předem napsali do připraveného blanketu, kolega ve dvojici tyto informace nedostal. Pracovala jsem se sympatickou Hankou, kterou jsem viděla poprvé (a nejspíš naposled) v životě. S jistotou poznala hlavní zdravotní problém „mých“ osob a já jsem prý celkem zdařile určila potíže její dcery a kolegyně. Vyslovovala jsem to, co mě napadlo, i když jsem moc jistoty necítila, ale většinou to prý bylo dobře. Zkusily jsme i základy mentálního léčení. V sále vládla sice tichá , ale zároveň vzrušená pracovní atmosféra. Občas ke mně dolétlo slovíčko označující rozmanité části lidského těla. Zdálo se, že i ostatním dvojicím se docela daří diagnostikovat neznámé osoby. Na některých tvářích se dal číst údiv, na jiných uspokojení či nedůvěra. Den pokročil, do oken se už vtírala tma a všichni v sále byli bohatší o novou zkušenost.

Hledání cesty

O přestávkách jsem si povídala s lidmi, zajímaly mě jejich motivace a důvody pro absolvování semináře – proč přišli, co chtějí najít, popřípadě co už našli – někteří se totiž zúčastnili semináře už poněkolikáté, navzájem se znali a při příchodu se objímali… Na přímé otázky jsem dostala dost jasné odpovědi: „Základní kurz Modré Alfy mi ukázal cestu k sobě samé a k víře v Boha. Hledala jsem a tápala a najednou jsem měla pocit, že jsem objevila směrovku s tou správnou šipkou…“ (Jarmila).
Věra: „…Uvnitř se mi otevřel nový rozměr, přesvědčila jsem se o schopnostech, které má každý… Na lidi se teď dívám s větším pochopením.“ Karel: “V zásadě se z materialisticky zaměřeného člověka stal člověk zabývající se duchovnem. Otevřela se mi brána do nových netušených dimenzí…“
 

Otázky a odpovědi

S prosbou o rozhovor jsem se obrátila také na Petra Velechovského, který kromě toho, že tento seminář vedl, stál u zrodu systému Modrá Alfa. Dost dobrý důvod ke spoustě otázek.

Čtenáři REGENERACE znají Silvovu metodu kontroly mysli, Modrá Alfa pracuje na podobných principech. Dá se říci, že jde o jakousi „českou obdobu“ Silvovy metody?

Silva byl první, kdo z různých materiálů, které měl k dispozici ve své době, tj. v 50. letech, sestavil profesionální seminář. Každý, kdo to udělá znovu, se dostane ke stejným nebo velmi podobným výsledkům. Já jsem porovnával Silvovu metodu a Zlatou mysl, s níž jsem se kdysi osobně seznámil, snažil jsem se dopídit, kde to vlastně vzniklo, prameny ukazovaly, že se Silvova metoda hned ve svých počátcích rozdělila, jedna část se „vydala“ po západní Evropě jako „Silva Mind“ a druhá šla do Austrálie jako „Alfa Mind“. Od začátku byly úzce propojené, a proto se i teď špatně rozlišuje, co jak vzniklo a co kam přesně patří. Škála technik je velká, každý autor semináře z nich některé vybere a nějak zasadí do svého kontextu. Základní princip – využití energie myšlenky je stejný, jednotlivé techniky jsou podobné.

Zmínil jste se, že nesouhlasíte s tvrzením, že tyto techniky není možné zneužít…

Ano, a proto se distancuji od Silvovy metody kontroly mysli, která tento názor prosazuje. Pokud jsou pořádány kurzy pro dealery, na nichž se vyučuje, jak předem psychicky zpracovat zákazníky tak, aby koupili nabízené zboží, je to jasná manipulace a zneužití zmíněných technik. Proto chci Modrou Alfu od Silvovy metody vymezit a odlišit. Já osobně chápu mentální práci jako nástroj pro hluboké sebepoznávání a cestu k tomu, aby se člověk dostal do souladu sám se sebou. Může znamenat i první krok na duchovní cestě. Přes praktické techniky se lze dostat do každodenního kontaktu se svým moudrým JÁ.
Celý víkend se střídala praktická cvičení (vstupy do hladin) s chvílemi, kdy se účastníci mohli ptát, diskutovat, mluvit o svých pocitech. Padaly různé otázky, asi nejvíce se hovořilo o zdraví a vztazích mezi lidmi. Mladík kolem dvacítky popisuje svůj problém. Následuje zdánlivě odtažitá otázka: „Jak jsi na tom ve vztahu k otci?“ Chlapec sklopí hlavu. „S řešením začni odtud,“ pokračuje doporučení. Zřejmě jasná „trefa“ do jádra věci. Půvabná mladá žena popisuje častou situaci – ráda by nějak pomohla své matce, ta se prý jakékoli pomoci předem brání. Petr Velechovský opět klade otázky. „Je dobré dělat něco za někoho, když on sám nechce? Neubližujeme tím tomu člověku? Každý ať si odpoví sám.“ Lidé reagují různě.
Všimla jsem si, že mezi přítomnými jsou značné rozdíly ve znalostech s mentální prací, v názorech, ale třeba i ve schopnosti se ptát nebo formulovat své pocity a pochybnosti. Někteří byli skutečně na začátku cesty, jiní působili dojmem lidí sečtělých a vědoucích.

Je to obvyklý a opakující se rys?

Ano, to je jistá nevýhoda seminářů – přicházejí lidé v tomto směru naprosto bez zkušeností i ti, kteří už mají hodně načteno a za sebou kus cesty. Někteří účastníci sem „spadnou“ z tvrdě materiálního světa a teď se překvapeně rozhlížejí kolem sebe. S tím se nedá nic dělat, a proto se snažím nabídnout něco, co je přijatelné pro každého.

Dá se říci, že jste „duchovním otcem“ Modré Alfy?

Systém Modré Alfy jsem skutečně dal dohromady sám na základě studia a prožitků nashromážděných během jednoho roku, kdy jsem přednášel pro Zlatou mysl. Teprve pak jsem si přečetl vše, co tady tehdy bylo publikováno o Silvově metodě a snažil se vytvořit systém, aspoň v rámci možností původní, který by kladl důraz na etickou čistotu a vedl k určitému duchovnímu sebepoznání. S prvními semináři jsem začal v roce 1993.
Jaký byl prvotní podnět k tomu začít se věnovat Modré Alfě nebo vůbec obecně mentální práci?
Moje první žena absolvovala seminář Zlaté mysli a já nejprve jen tak přihlížel. Při jednom závěrečném sezení jsem však zažil něco zvláštního – jakési „cinknutí“ do hlavy, prostě jsem najednou věděl, že tohle musím dělat. V té době jsem byl dost vytížený a spokojený samostatný výzkumný pracovník, jezdil jsem po světě…
A najednou jsem cítil, jak mě ta práce přestává naplňovat. A tak jsem postupně a plynule přešel a začal se věnovat seminářům mentální práce.

S jakými očekáváními přicházejí lidé na seminář?

Občas cítím, že ta očekávání jsou přehnaná. Hned na začátku zdůrazňuji, že já jen ukážu JAK, ale udělat to musí každý sám. I přes to se však někdy setkám s reakcí typu: “Tak už se mnou někdo něco udělejte!“ Cílem a smyslem tohoto základního semináře je naučit každého účastníka sestoupit do niterných hladin a umožnit mu uvěřit, že tam skutečně je, protože lidé tomu velmi často nevěří. Mají pocit, že jim to prostě nebude fungovat. Je třeba, aby získali prožitek a teprve na základě tohoto prožitku jsou schopni začít na sobě pracovat pomocí různých technik, které se tady také naučí.
Důležité je uvědomit si pocit zodpovědnosti za svůj život a pocítit mohutnou sílu schopnou život měnit. Tuhle sílu máme pořád, jen o ní nevíme nebo si ji neuvědomujeme dost jasně. Základní seminář Modré Alfy je zaměřen právě na osobní setkání každého účastníka s vlastním vnitřním potenciálem. Proto zní jeho podtitul „Objevování skrytých schopností“. Potom už záleží na každém, jak bude tento svůj potenciál využívat a kolik času a úsilí věnuje jeho rozvoji.

Jak Modrá Alfa ovlivnila váš život?

Hodně, učím se věci brát tak, jak přicházejí. Opustil jsem tendenci řešit problémy silou, snažím se uplatňovat to, co říkám – toleranci a laskavost!

Mohou se účastníci vašich seminářů nějak dál vzdělávat nebo rozvíjet získané znalosti?

Ano, k základnímu semináři patří tzv. pokračovací soboty (neděle). Na nich z výše zmíněného úhlu pohledu podrobněji rozebíráme symboliku zdravotních problémů, hodně se věnujeme vztahům, protože vztahy jsou pro většinu lidí tématem mimořádné důležitosti a častým zdrojem problémů. Společně se učíme vnímat tyto situace pod jiným úhlem pohledu – chápat všechny tyto okamžiky jako učební lekce a možnosti něco změnit. Nadstavbu představuje dvoudenní seminář „Sebepoznáním k sebepřijetí“, zacílený na to, aby si člověk pojmenoval to, „co teď právě žije“ – srovnal si v sobě hierarchii hodnot, uvědomil si problematická místa a témata svého současného života, pojmenoval si hlavní problém…
Pokud ke změně situace k lepšímu nestačí nástroje a techniky známé ze základního semináře, nabízíme týdenní seminář „Hledání kořenů“. Oba tyto semináře vedeme s manželkou Ernestínou.
V budoucnosti bychom se chtěli věnovat práci se ženami, zaměřit se jednak na oblast mateřství a na možnosti, které má budoucí matka – může výrazně pozitivně i negativně ovlivnit celý život svého dítěte – a jednak chceme pracovat se ženami na rozvoji jejich ženství. Ženy by mohly pro dnešní svět udělat velmi mnoho, ale naděje se tak, protože ženy do značné míry přistoupily na mužský model chování. „Zženštění žen“ může našemu světu hodně pomoci.

Co mohou dělat účastníci semináře doma pro to, aby „nezahodili“ to, co se tady naučili, a aby sami pro sebe tento vklad zúročili?

Alespoň jednou za den si na chvíli „sklouznout“ do hladin, stačí tam jen tak pobýt, zklidnit se. Pokud má konkrétní cíl – pracuje například na svém zdraví nebo na zdraví někoho blízkého, na nějakém programu, atd., je denní pobyt v hladinách důležitý. Jako u každé jiné činnosti i tady platí, že schopnost dostat se do hladiny alfa vzrůstá častým opakováním. Seminář nabízí množství technik a možností, každý si může vybrat něco, co ho osloví a tomu se věnovat. Co se stane dál, to záleží na každém.

Zuzana Paulusová,
Regenerace 8/2000